Číslo devět a deset aneb Aleš Libecajt o TARS 2013

Aleš Libecajt

Začátkem února se dvojice vyslanců ČGF Jiří Kaminský a Aleš Libecajt vydala do skotského St. Andrews, aby se zúčastnili tradiční R&A Tournament Administrators & Referees School (TARS) a složili zkoušky třetího, nejvyššího stupně pravidlového vzdělávání. Oba uspěli a zaokrouhlili tak počet rozhodčích ČGF s mezinárodní licencí na deset! Písemnou zkoušku skládalo celkem 70 uchazečů z více než 40 zemí. I když nám bylo opakovaně připomínáno, že zkouška není hlavním bodem třídenního „školení“, bylo před 150 minutovým testem cítit napětí. Všichni připraveni v lavicích, všichni pozorně poslouchají poslední pokyny.

Celá „písemka“ je rozdělena na dvě části. Při té první není povoleno používat žádné referenční materiály. Jen mozek a psací potřeby. Čím dříve vyplníte první tři podsekce A-C, tím více času zbude na dvě honorovanější sekce D-E, kde se již listuje v Pravidlech a samozřejmě Rozhodnutích! Ještě než se ponoříme do otázek a odpovědí, je na místě zmínit, že jsme zhruba dva měsíce před konáním obdrželi poměrně podrobné přípravné materiály, které mají během přípravy ověřovat znalosti a progres. Ale teď už je tu sekce A.

Dvacet krátkých popisů pravidlových situací. Úkolem je napsat číslo pravidla a jeho podsekce, které situaci vystihuje. Na těch dvacet otázek je doporučeno 5 minut – hezká rozcvička. Pro představu ukázka: Soutěžící během kola oznámí svému spoluhráči, že švihá moc rychle. Na zbytečné otálení není čas, tato sekce v případě plné úspěšnosti přinese „jen“ 10% bodů.

Ani druhá (B) sekce není zvlášť bodově bohatá. Měla by zabrat nějakou čtvrt hodinku. Třicet otázek True/False, maximum 15%. Když po prvním přečtení nevíte, tak si tipněte, bylo nám doporučováno. Někdy se to ale tipnout nedá. Přemýšlíte a čas běží.

Poslední sekcí (C) bez podpůrných materiálů je výběr odpovědi ze tří možností. Deset otázek, za každou správnou odpověď jedno procento. Z doporučených 30 minut na první „půlku“ jsem ušetřil asi 5 minut, ale chybky budou. Přihlásit se, odevzdat první část a konečně otevřít jakékoli podpůrné materiály v jakémkoli jazyce. Ale žádná elektronika, všechno musí být na papíře. Sekce D a E rozhodnou. Ještě je ve hře celých 65%!

Deset následujících otázek může přinést až čtvrtinu maximálního procentního zisku. Je to znovu výběr ze tří nabízených možností, ale správnost odpovědi je nutné opřít o konkrétní číslo rozhodnutí. Vždyť jsem to tady viděl! Tady to musí být! Ne, bude to tady! Tady už jsem byl, kde to je?! Klid, jsi v čase.

Na poslední, bohatě honorovanou sekci (celkem 40%) by měla zbýt víc než hodina času. Jdeme si zahrát na rány šest jamek s dvojicí John a David. Zajímá nás hlavně John, je to ňouma, dělá chybu za chybou. Během „hraní“ každé jamky je potřeba vyřešit 6 nebo 7 situací. Někdy si vystačíte s pravidlem, ale pro více než polovinu případů je opět potřeba otevřít tu tlustou publikaci Decisions on the Rules of Golf. A aby John i David věděli „za kolik to mají“, musíte doplnit případné tresty. A že jich John dostal! Je to zábavné, někdy úsměvné, ale čas běží. Vyšlo mi to tak tak.

Pro úspěšné absolvování je potřeba získat přijatelných 60%. Při představě, že certifikovaný rozhodčí R&A musí správně rozhodnout jen v šesti z deseti případů, můžete nabýt pocitu, že to nešlo neudělat. Kdepak, ze zmiňovaného počtu 70 uchazečů uspělo „jen“ 64. Ale i to se dá na této úrovni pochopit - nervozita, časová tíseň, angličtina, slovíčkaření nebo absence přítele na vysílačce. Často vás překvapí kumulace situací, které se při běžné hře stanou jednou, maximálně dvakrát za deset let. Průměr získaných procent byl v letošním roce 83%. Oba jsme byli nadprůměrní, ale ani jeden z nás nedosáhl na vysněných 90%. To by znamenalo prospěl s vyznamenáním. Snad příště!